Jaromír Gargulák *1958
Osobitý tvůrce, který se snaží prosazovat silou myšlenek a estetickou noblesností. Vystudoval slévárenskou technologii na brněnském Vysokém učení technickém, kresbě se věnoval na LŠU. Seznámil se s uměleckým litím a s principy jedinečnosti práce Henryho Moora. Při realizaci svých záměrů pracuje metodou odlévání na ztracený voskový model. Zhotovuje pouze
jediný originální odlitek. Do podoby jeho soch se nepochybně silně vepsala autorova profese slévárenského technologa, která ho vedla k volbě dvou klasických sochařských materiálů – vosku a bronzu. Z poddajného vosku Gargulák modeluje štíhlé prutové formy, které přirozeně vznikají v procesu jeho hnětení. Ty pak tvaruje, navzájem proplétá a spojuje do gracilních, vzdušných a vyvážených, vertikálních i horizontálních, především figurálních kompozic. V procesu slévačské alchymie je poté nestálý vosk proměněn v bronz, přičemž Gargulák využívá také specifických vlastností tohoto materiálu. V závěru je dotvářen povrch, k oblíbeným a typickým Gargulákovým aplikacím patří kontrasty hrubé patiny a cizelérského lesku. Touto cestou vzniká charakteristická podoba Gargulákových soch, dobře identifikovatelný celek, ukazující na konzistentní výtvarný názor. Stejně tak lze ale v rámci tohoto celku sledovat i stále probíhající vývoj. Ten je projevem autorovy chuti hledat a nalézat, zabraňuje ustrnutí v zaběhané
formuli a Gargulákovu tvorbu nepochybně osvěžuje. V posledních
letech je tak zřetelný především posun od figurálních námětů k těm,
které nemusí být vnímány jako čistě abstraktní, často se však pohybují na hranici čehosi, co je nám povědomé, zároveň ale pouhou racionalitou neidentifikovatelné. Povrchy těchto abstrahovaných soch pak již nejsou kontrastovány lesky a rustikálními strukturami a autor místo toho směřuje k řešení, které plastiku více sjednocuje. Odkrývá se tak posun k primárnějšímu sochařskému vyjadřování, které umožňuje divákovi více zapojit vlastní fantazii a smyslové vnímání. Gargulákův pohyb od zobrazivých forem k abstraktnějším nám také naznačuje více o autorově vnitřní tvůrčí motivaci. Ve chvíli, kdy není divákova pozornost poutána námětem, stává se vnímavějším k základním vlastnostem sochařské formy: k její výstavbě, skladbě, prostorovým kvalitám, řeči materiálu a také
způsobu, jakým jsou uchopeny v individuálním autorském gestu. A právě tyto vlastnosti sochařského objektu jsou ústředním a trvalým tématem Gargulákova tvůrčího zájmu a zkoumání. Klade si klasické otázky, které v sochařství vždy patřily k těm základním, a nalézá na ně svou vlastní, originální odpověď. Sochy Jaromíra Garguláka můžeme vidět také ve veřejném prostoru. Jednu Gargulákovu realizace máme také v Ostravě u VŠB. Je to socha Myslitel. Další najdeme např. v Moravské Třebové – socha Perner, nebo plastika Prometheus před Masarykovou univerzitou v Brně.
Dílo Jaromíra Garguláka je zastoupeno v galeriích v ČR i v zahraničí a dále v mnoha soukromých sbírkách. V roce 2001 byl vyznamenán cenou Masarykovy akademie umění v Praze.
